Samičí květy tkzv. samosprašných odrůd sice
obsahují / jak je vidět na obrázku vpravo / kromě blizny
i prašníky s pylem, ale pyl je málo klíčivý.
Rostliny se v podstatě brání takto sebeopylení a velmi často
se zbavují všech květů krátce po odkvětu
bez ohledu na to, zda došlo k sebeopylení či ne. Pokud jsou
však opyleny samečkem, udrží 100% násadu
a výsledkem jsou doslova obsypané keře plody.
A takhle rodí tkzv. samosprašné:
*
vlevo tkzv. samosprašné bez
opylení samečkem, vpravo tatáž odrůda po opylení.
Výsledek: bez samečka 5% úroda,
se samečkem 100% ,
tedy
1 : 20
Pěstování
v květináči na balkoně:
Do květináče byly umístěny dvě rostliny opačného
pohlaví.
vlevo: výsadba červen 2003
uprostřed: říjen 2003
vpravo: srpen 2004
Květen 2005:
*
vlevo bohatě kvetoucí rostlina, vpravo samčí květy
*
vlevo samičí květy, vpravo nezbytný vlhkoměr
Další foto v září 2005
Poloha stanoviště.
Ideální je poloha do výšky 600m nad mořem. Jak
je patrné z fotografií, drobnoplodé kiwi roste stejně dobře
mimo ochrannou zónu domu, tedy na volném prostranství.Důležitým
faktem je oslunění rostlin - ve stínu málo kvetou a táhnou za sluncem.
Pokud je rostlina vysazena na jižním, nechráněném stanovišti, je záhodno
na zimu rostlinu přihrnout např listím, nebo chvojím.Rostliny jsou
celkově mrazuvzdorné - za dvacet let mi nevymrzla ani jedna rostlina.
Tvarování A.kolomikty na zídce -
ve spodní části je zřetelné staré
dřevo, světlé výhony jsou letošní a příštím
rokem budou rodit
21.května vypadala zídka takto
Volba
sazenic
Zásadně nekupujte kiwi od neznámých prodejců.
U tak závažného rozhodnutí s dlouhodobým pěstebním plánem stojí za
to vyhledat přímo specialistu který nebude po několika
letech anonymní. Může nastat siuace, že bude po dvou nebo třech letech
rostlinu doplnit a jenom pěstitel s velkým pěstebním zázemím Vám zaručí
bezproblémovost pěstování. Můžete s ním konsultovat pěstování
během prvních let. Proto si vytvářím touto formou síť klientů, kterým ručím
za kvalitu sazenic.
V minulém roce na podzim nařízkovaná sazenice
přes zimu shodila listy a přežila mrazy na zahradě přikryta listy. V březnu
ji můžeme umístit do skleníku, aby urychlila růst zelené hmoty, nebo ji
ponecháme venku, kde začne rašit podle počasí aby za rok vypadala jako
ta pod ní
Pěstování jako stromek.
Rostlina se vypěstuje na tři výhony, rozbočení
se provede v korunce a každým rokem
se provádí radikální zimní a udržovací letní řez. Výhodou je nenáročnost
na místo,
poměrně velké a stejnoměrné plody. Nevýhodou je několikanásobně menší úroda
než na rostlině, kterou necháme plně rozvinout na drátech. Ideální na menší
zakrádky,
nebo pro pěstitele, kteří chtějí sledovat více odrůd na omezeném prostoru.
Tímto způsebem se pěstuje minikiwi na plantážích, viz http://www.kiwiberry.com
Pěstování na starobylé původní
zdi:
A. arguta řízkovaná v roce 2001 - takto
vypadá v červenci 2002
a takto v červenci 2004
Pěstování na drátech
napnutých na původních betonových
sloupcích
červenec 2002 - rostlina pěstovaná
na drátech
červenec 2004 - sloupky
zvýšeny tyčemi na výšku 2,5m
červenec 2005 - v dubnu
rostliny zcela omrzly, všechno však dohnaly
Pěstování ve špalíru na
patrech 50cm
- tyčová konstrukce , výška 2m, drát 3,15mm, tříleté
A. arguty
červenec 2004
červenec 2005
P o k r a č u j e m e
v t e o r e t i c k é č á s t i :
Čas výsadby
Vhodná doba na výsadbu
je jaro nebo podzim.
Na jaře se vysazují většinou dvouleté
sazenice, na sklonku léta letošní řízkovanci.
Samčí rostlina Actinidia chinensis nasazuje
velké množství květů
a to ve značném předstihu před rostlinou
samičí, tedy mateřskou
kterou vidíte ve fázi poupat níže
Samičí rostlina se chystá rozvinout kvítky
každým dnem.
a tak zde vidíte rozdíl v množství nasazených
květů
Po dvou dnech od předchozí fotografie
se poupata rozvinou a může
začít opylování. Samčích květů je velký
přebytek
Množení
kiwi:
1. Množení dužnatými jarními stonky
2. Množení polovyzrálými letnímy výhony
3. Množení vyzrálými dřevnatými výhony
1.Množení dužnatými stonky.
Množení jarními dužnatými stonky, které
vidíte na obrázku je velmi výhodné, neboť se stonky nalámou přímo z keře
a to bez jakékoliv další úpravy, jen se jim ulomí špička. Tím odpadá možnost
nákazy infekcí přes řezný nástroj. Další výhoda spočívá v časnosti množení
- v případě neúspěchu máme dost času namnožit další várku množením polovyzrálými
řízky začátkem léta. Pokud budete dodržovat mnou uvedené zásady, budete
mít jistotu, že řízky ze 70% zakoření.
Kiwi okolo 20 dubna obrazilo a vyhnalo
jarní dužnaté výhony.
Tyto ulámejte a a ponořte jejich konce
do práškového růstového stimulátoru.
Zde vidíte přibližnou velikost a tvar řízku, zbaveného
vrcholových pupenců, které jsou náchylné ke hnilobám. Vzhledem k
tomu, že dužnaté řízky jsou velmi náchylné k vadnutí, prvním požadavkem
k úspěchu je nenechat je zvadnout. Proto provádíme jejich zasazení do předem
připravených naplněných kelímků substrátem hned po odejmutí z keře.Poté
řízky zamlžíme rozprašovačem, abychom jim dodali vláhu na list.Řízky v
kelímcích prolejeme vodou a uložíme na stinné místo. Je-li to místo ve
skleníku, bezpodmínečně na zem. Radši chladno, než přílišné teplo, které
je hlavní příčinou hniloby řízkovanců. Pokud použijete přetaženou fólii
přes řízky proti odparu, musíte úzkostlivě kontrolovat teplotu, opod fólií
se snadno zapaří a celá várkyá v přepravce shnije. Proti nedoporučuji žádnou
fólii, radši je dvakrát denně zamlžím a dopřeji jim tak vláhu na listy.
Jakmile Vám řízky zvadnou, účinnost metody je minimální.Pokud řízkujete
menší množství, lze použít různé PET lahve jako ochranu proti vyschnutí,
efekt je stejný jako u fólie, stejné je i nebezpečí. Asi po třech týdnech
se v drenážních otvorech kelímků bjeví bílé kořínky a v tuto chvíli je
vyhráno. Teď lze sazenici přesadit do většího květníčku a kochat se úspěchem.Rostliny vytvářejí kořenový bal a začnou se objevovat pupence, ze kterých
vyraší nové výhony.
Rekapitulace: 1. Odstraňte špičku výhonu, náchylnou k hnilobě. 2. Odstraňte spodní listy a použijte růstový
stimulátor.. 3. Udržujte spodní teplotu alespoň 15 stC,
horní hranice ať nepřesahuje 22 - 25 stC. 4. Důkladná zálivka může obsahovat některý
fungicid, např. Fundazol, chránící proti hnilobám. 5. Po přesazení do větších květníků rostliny
otužujte. 6. Později zaštípněte vrcholek rostliny, abyste
podpořili její rozvětvení.
Množení polovyzrálými řízky.
Tato metoda se používá ,jakmile rostlina
začne vyhánět delší šlahouny.Metoda je šetrnější k rostlinám, neboť se
spotřebuje méně výhonů. Z jednoho výhonu, který může být dvojnásobně delší,
než na obrázku lze získat 10 řízků.Řízky nastříhíme
podle vzoru na fotografii, konce smočíme v růstovém stimulátoru a postupujeme
obdobně jako při předchozím řízkování dužnatých řízků.Doporučuji zálivku
Fundazolem.
z větvičky nařežeme řízky v délce asi
20 cm a zbavíme je spodních listů,
můřeme je drhnout, kořeny bude rostlina
vypouštět buď ze spodního
vodního kořenového základu, nebo prostě
ze stonku kdekoliv.
Asi po třech týdnech zkouškou tahem zjistíme pevné
zakořenění rostliny a můžeme ji přesadit do 10cm květníku s dobrou kompostní
zeminou nebo koupeným substrátem. Zemina nesmí být napěchovaná - v tomto
obalubude kiwi sídlit až to příštího jara a vytvoří kořenový bal
- pokud mu ponecháme místo v kypré zemině !!!
Množení dřevnatými vyzrálými řízky.
Tato metoda je obdobná jako u řízkování rybíru
či angreštu před zimou. Koncem podzimu až do poloviny zimy nařežeme řízky
dlouhé asi 30 - 40cm , odstraníme listy pokud ještě jsou, pod
spodním pupenem seřízneme po ponoření do růstového stimulátoru horizontálním
řezem, nad vrchním pupencem seřízneme šikmo a uložíme do zeminy zbavené
plevelů do hloubky asi 8 cm ve sponu asi 5cm. Výsadba těchto řízků nebo
jejich přesazení přichází v úvahu až příští podzim. Nenechte se zviklat
zdánlivou neúčinností metody, příští podzim budete příjemně překvapeni.Fotodokumentaci
dodáme až bude aktuální - v říjnu 2002.
Množení vyzrálými dřevnatými výhony.
připravené svazky řízků, plody jen jako dekorace
svazky řízků v zemi vedle přezimujících sazenic
Pokud se rozhodnete pro tento druh namnožení, musíte mít opravde dost
trpělivosti. Výsledku se dočkáte až koncem května příštího roku, ale máte
jistotu, že zakoření a to velmi kvalitně. Nařežeme tedy asi 40cm řízky
z prutů o síle do 1cm, horní řez by měl být šikmý kvůli stékání vody a
spodní kolmý, těsně pod očkem, resp. původním lístečkem, který odstraníme.
Použijeme opět růstový stimulátor , vytvoříme svazky řízků a tyto uložíme
do země, jak je patrno z obrázku. Ponoření do zeminy je asi 10cm. Necháme
do konce května a vyrýpneme i s okolní zeminou. Toto musíme provést velmi
opatrně, neboť kořeny budou vzájemně propleteny a velmi křehké. Poté zakořeněnce
přesadíme do květníků 11cm nebo kontejnerů třeba i větších. Řízky můžeme
sázet i samostatně. V podstatě je tato metoda totožná s množením rybízových
řízků. V květnu doložím další foto již zakořeněných řízků.
Množení ve vodě
Množení řízků ve vedě má výhodu relativně bezinfekčního průběhu procesu
zakořenění rostliny, avšak trvá to poměrně dloho, až 2 měsíce. Na řízku
se vytvoří kalus, podobný karfilolu, z něhož později, ještě ve vodě jsou
vytvářeny kořeny, jak je vidno na snímku. Uložení musí být ve tmavé nádobě,
aby se nevy na stěnách nádoby vodní řasy.
řízek po 8 týdnech ve vodě - je to zdlouhavé, ale bez rizika
Příprava stanoviště
Stanoviště pro rostlinu musí být osluněné, půda
mám mít mírně kyselou reakci, stačí dát při výsadbě dva kbelíky rašeliny
smíchané se zeminou. Pozor na kočky - rády vyhrabou kořeny, které obsahují
pro ně velmi přitažlivou látku. Proto doporučuji povrch země u sazenice
chránit mechanicky, např.stačí na zem položit starou tašku ze střechy,
nebo chránit sazenici drátěným pletivem, položeným na zem a upevněným.
Toto se během jednoho roku může odstranit. Holanďané dokonce při prodeji
sazenic na tuto skutečnost upozorňují zákazníky varovným štítkem
u sazenice.
Drobné kvítky A.arguty - samčí rostliny.Bezpečně
ji poznáte podle
kvítků po třech na stopce.
Samosprašné květy dvoudomých rostlin A.
argut mají vyvinulé
blizny i pestíky,obsahující málo klíčivý
pyl. Proto opylení samčí
rostlinou zvýší mnohonásobně výnos.
Tvarování
rostliny
Kopulovitý tvar: jestliže po pevné tyči, nejlépe
ve tvaru T, dobře zakotvené. Nosná konstrukce bude držet velké tlaky vzniklé
tíhou kymácejícího se keře ve větru a velkým množstvím zmoklých listů.
Rostoucí liány tvarujeme na nosnou tyč,která takto jimi ovinuta vizuálně
zcela zanikne. Konečný efekt velkého deštníku umocní mohutné, vypínající
se výhony nad vrchní částí T tvaru podpěry. Další záleží jen na Vaší fantazii. Podélný rozvinutý tvar: vznikne vyvázáním
nových výhonů na plot, nebo vodorovně napnuté dráty apod. Takto tvarovaná
rostlina zabere sice mnohem více místa než kopulovitá, ale je více osluněna
a lépe přístupná ze země.
Actinidia chinensis
Stanoviště asi 6 metrů jižně od domu před
terasou
rostlina tvarována jako deštník na T podpěře
Při dešti nese T podpěra ohromnou zátěž
mokrých listů
Na zcela nechráněném stanovišti 15 metrů
jižně od domu se nalézá A. arguta. Pne se po laně,
napnutém mezi třemi sloupky.Tato rostlina
nerodí o nic méně, než kolomikty, pěstované u domu
A.arguta v červenci
Výnos z jedné rostliny se pravidelně
pohybuje mezi 10 - 15 kg
Actinidia arguta - plody jablíčkovitého
tvaru
Je začátek listopadu, A.argutu přešel
mráz, listy opadaly a plody jsou stále na keři
Sklizeň
a skladování
Drobnoplodé kiwi - actinidia kolomikta a
arguta zaručeně dozraje na keři a lze jej postupně sklízet až do
zámrazu v rozsahu asi jednoho měsíce. Sklizeň je rozložena tedy do dost
dlouhého období, abychom beze spěchu vychutnali plody přímo z keře. Ovoce
zůstává na keři i poté, kdy jsou listy již opadané. Působí velmi atraktivně
- sklízí se celé hrozny bobulek velikosti velkého angreštu.Velkoplodé
kiwi, odrůda chinenis / kterou znáte z prodejen / nedozrává zcela a musí
být být po sklizení většinou uložena v teplém prostředí bytu. Jen výjimečně,
a to při extremně teplém létu velkoplodé kiwi dozraje na keři.
Řez rostliny
Důležitý je i řez plodících aktinidií. A. arguta vytváří v první růstové
fázi (od narašení do konce června) nové přírůstky dlouhé přes 1 až 2 metry.
Na těchto dlouhých letorostech vyrůstají v druhé růstové fázi (červenec
až srpen) přírůstky kratší, na kterých aktinidie příští rok plodí. Z toho
důvodu je vhodné nové, dlouhé přírůstky zkrátit na 5 - 6 oček (za pátým
až šestým listem) od báze výhonu. Termín zkrácení je nejvhodnější koncem
června až začátkem července. Nový obrost, který po tomto zakrácení naroste,
bývá v příštím roce plodný. Slabý obrost, který je hodně rozvětven a neplodí,
můžeme během vegetace odstranit. Kiwi se nedoporučuje řezat v předjaří
a na jaře před rašením, kdy hodně roní mízu.
Hnojení
během vegetace
Občasné přihnojení a přikyselení zeminy není na
škodu. Nedělejte si však starosti - kiwi roste na všem. Stačí dobrá zahradní
zemina bez vápna. Mám dlouholetou zkušenost s keři, pěstovanými na zcela
normální, zahradní půdě, bez jakékoli úpravy kyselosti.
Zpracování
s ohledem na užitnou hodnotu plodiny
Ideální je konsumace plodů přímo z keře. Z plodů
lze připravit vynikající jamy, kompoty . Lze je i zamrazit. Vynikající
je zamrazená dřeň z kiwi, přislazená medem.
Vítězí
drobnoplodé odrůdy :
- dozrávají na keřích i po zámrazu a je
zárukou pravidelné a dobré sklizně
- jsou atraktivním porostem plotů
- hladké tvrdé listy nejsou napadány škůdci
- nemusí se před konsumaci loupat, pojídají
se celé plody
- děti je milují
- jsou vynikající a atraktivní ozdoba
zmrzlinových pohárů a dortů
- přímý sběr z keře zaručuje maximální
užitkovost z hlediska obsahu vit.C
***
*
* 
* 
